Velký Pátek

Soběhrdy

6.4.07

Petr Turecký

Uvítání

Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána JK.

Introit

Žalmy 69:2  Zachraň mě, můj Bože, vody mi pronikly k duši! 3  V bahně hlubiny se topím, není na čem stanout, do hlubokých vod se nořím, dravý proud mě vleče. 4  Volám do umdlení, hrdlo zanícené, Boha vyhlížím, až zrak mi vypovídá. 5  Víc než vlasů na mé hlavě je těch, kdo mě bez důvodů nenávidí; zdatní jsou, kdo umlčet mě chtějí, zrádní nepřátelé! Co jsem neuchvátil, mám teď vracet. 6  Ty znáš, Bože, moji pošetilost, čím jsem se kdy provinil, ti není skryto. 11  Postil jsem se, vyplakal si oči, ale v potupu se mi to obrátilo. 12  Oblékl jsem si žíněné roucho a stal se pro ně pořekadlem. 13  O mně klevetí, kdo sedávají v bráně, pijani si o mně popěvují. 14  Ale má modlitba spěje, Hospodine, k tobě, je čas přízně, Bože nejvýš milosrdný, odpověz mi, věrný dárce spásy, 15  vysvoboď mě z bahna, ať se neutopím! Kéž jsem vysvobozen z rukou těch, kteří mě nenávidí, z hlubokých vod. 30  Jsem ponížen, bolestí se soužím, avšak hradem je mi, Bože, tvoje spása.

píseň

ž 77, sloky 1-4

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, náš Otče,
tys nás nezanechal moci temnoty,
ale ve svém slitování jsi nás vykoupil.

J Kristus člověku ukázal cestu do života věčného,

a on jej ukřižoval.

Přesto jsi nás nezahubil,

přesto nám nabízíš cestu k tobě

nedokážeme to pochopit.

Přišli jsme dnes vyznat naši nechápavost,

naši nedověru,

naše zoufalství

naše prohry,

Ochraňuj, vysvobozuj a posvěcuj nás
skrze tvého Syna,
který za nás trpěl a zemřel a kterého jsi vytrhl ze smrti.
který v jednotě Ducha svatého s tebou žije a působí na věky.

Amen

První čtení

první čtení

hod beránka podle jana – pašije Jan, 18 kapitola

Píseň

443s Zůstaňte zde

Druhé čtení

Jan, 19. kapitola

Kázání

Dnešní noci vítězí lidská snaha zmařit Boží dílo, lidský odpor proti Bohu. Lidská touha po zmaru. Toto smutné konstatování je dokonce také součástí naší víry, našeho vyznání (trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován...). Má nám připomenout, že se nepohybujeme v Božím království. Ale – naopak, že máme před sebou úkol - toto království prosazovat. Je to syrová pravda o našem světě, kde je stále J křižován.

Kdyby ta J smrt byla neúplná – zdánlivá (jak to tvrdili doketisti, či jak je to zachováno v islámu), nebo jen zdánlivá (jak si to mnozí z nás přejí věřit), znamenalo by to zlehčení naší viny, zlehčení hříchu. Také zlehčení skutečné hloubky života.

Kdyby byla zdánlivá, náš život zde by byl jen jakousi počítačovou hrou, kde si stačí stáhnout příslušný crack (obezličku), a život jede dál, bez zamyšlení, beze smyslu. Z lidského hlediska byla Ježíšova smrt katastrofou. Jako člověk byl Ježíš umučen za Pravdu, v něm byla Pravda pošlapána a zmařena. Z lidského hlediska mu ani zmrtvýchvstání nenahradilo zmařený lidský život. Hospodin mu v tom lidském smyslu život nevrátil. J nesestoupil z kříže, jak to chtěl Satan.

I smrt Ábela na začátku bible byla opravdová. Člověk je schopen zabíjet a taky tak činí. Dnešní noc je připomenutím toho, že člověk může zabít, (ano, může zabít i Mesiáše).

Fyzická smrt v našem čase a prostoru je skutečná. Nejsme z ní vyvázáni. Nepřestala existovat ani po událostech velikonoc.

Ustanovení VP je ale také znamením, že Hospodin se proti lidské zvůli postavil, že i když J pozemský život byl zmařen, byl také ve vzkříšení znamením Božího nesouhlasu s lidským jednáním.

J nový život je jiného řádu, než ten pozemský. Ten pozemský byl opravdu zmařen. Každá smrt je v tomto smyslu konečná.

Přesto ale tato smrt neznamená podle Písma, že bychom byli odloučeni od Boha. J se stal beránkem, díky němuž my projdeme k Bohu. J vzal dobrovolně na sebe úděl beránka. Beránka, díky němuž anděl smrti přeskočil domy Izraelců. Beránek byl znamením pro anděla smrti, že v tomto domě, v těchto dveřích bydlí ten, kdo je milý Bohu.

Také dnes (nejen první křesťané před dvěma tisíci lety) ale máme možnost se k tomuto zabitému beránku přidat, přimknout se k jeho věčenému životu, k jeho činům. Pokud pochopím, že J zemřel také za mne.

Odměnou nám možná bude prozření. Prozření, že i když to tak nevypadá, i když vše svědčí proti – tak přesto přece jen patříme cele Bohu.

Amen.

Píseň

320 Ó hlavo plná trýzně

Píseň

312, sloky 1-4

Poslání

Židům

Kap 5, 7  Ježíš za svého pozemského života přinesl s bolestným voláním a slzami oběť modliteb a úpěnlivých proseb Bohu, který ho mohl zachránit před smrtí; a Bůh ho pro jeho pokoru slyšel.

8  Ačkoli to byl Boží Syn, naučil se poslušnosti z utrpení, jímž prošel,

9  tak dosáhl dokonalosti a všem, kteří ho poslouchají, stal se původcem věčné spásy.

Požehnání

Ježíš řekl:

Jan 17:24  Otče, chci, aby také ti, které jsi mi dal, byli se mnou tam, kde jsem já; ať hledí na mou slávu, kterou jsi mi dal, neboť jsi mě miloval již před založením světa. 25 Spravedlivý Otče, svět tě nepoznal, ale já jsem tě poznal, a také oni poznali, že jsi mě poslal. 26  Dal jsem jim poznat tvé jméno a ještě dám poznat, aby v nich byla láska, kterou máš ke mně, a já abych byl v nich."

Píseň

ž 77 , 8-9