První čtení

Sofonjáš 3:14  Zaplesej, sijónská dcero, zahlahol Izraeli! Raduj se a jásej z celého srdce, dcero jeruzalémská!

15  Rozsudek nad tebou Hospodin zrušil, zbavil tě nepřítele. Král Izraele, Hospodin, je uprostřed tebe, neboj se už zlého!

16  V onen den bude Jeruzalému řečeno: "Neboj se, Sijóne, nechť tvé ruce neochabnou!

17  Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe, bohatýr, který zachraňuje, raduje se z tebe a veselí, láskou umlká a opět nad tebou jásá a plesá."

18  Posbírám ty, kdo jsou zarmouceni, odloučeni od slavnosti, neboť jsou z tebe; břemeno potupy na nich leží.

Druhé čtení

Lukáš 3:10  Zástupy se Jana ptaly: "Co jen máme dělat?"

11  On jim odpověděl: "Kdo má dvoje oblečení, dej tomu, kdo nemá žádné, a kdo má co k jídlu, udělej také tak." 12  Přišli i celníci, aby se dali pokřtít, a ptali se: "Mistře, co máme dělat?" 13  On jim řekl: "Nevymáhejte víc, než máte nařízeno." 14  Tázali se ho i vojáci: "A co máme dělat my?" Řekl jim: "Nikomu nečiňte násilí, nikoho nevydírejte, spokojte se se svým žoldem." 15  Lidé byli plni očekávání a všichni ve svých myslích uvažovali o Janovi, není-li on snad Mesiáš. 16  Na to Jan všem řekl: "Já vás křtím vodou. Přichází však někdo silnější než jsem já; nejsem ani hoden, abych rozvázal řemínek jeho obuvi; on vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. 17  Lopata je v jeho ruce, aby pročistil svůj mlat a pšenici shromáždil do své sýpky; ale plevy spálí ohněm neuhasitelným." 18  A ještě mnohým jiným způsobem napomínal lid a kázal radostnou zvěst.

Kázání

Prorok Sofonjáš byl zajímavou postavou. Jeho proroctví je natolik strhující a zvláštní, že jsem zjistil, že kázání píši se zřetelem k němu, i když jsem to původně nezamýšlel. Doba adventní připomíná velikou naději, mnoho nadějí bylo vkládáno do různých proroctví.

Mnoho toho o něm nevíme, snad jen, že žil někdy před babylonským zajetím izraelského lidu. (Žil v době kolem r. 630 př. Kr.) Jeho osud byl spíše smutný, byl předchůdce Jeremiáše, byl duchovním otcem náboženské reformy, která je známá jako Jóšiášova. (2Kr,23kap.) Nedožil se jí, byl pravděpodobně popraven.

Jeho proroctví působí podivně.

· Prorok vyhlašuje zkázu, která postihne všechny bez rozdílu.

· Potom vyhlašuje zkázu pro jiné národy, ne pro izrael.

· A nakonec své výroky zmírňuje a hlásá milosrdenství.

Z dálky to vypadá, jakoby prorokoval šílenec. Co to má znamenat, Hospodin mluví sám proti sobě? Nebo spíš prorok je natolik nesrozumitelný – možná to je dobou?

Vždyť nejsou proroci vlastně takoví šílenci, které nemá smysl brát vážně?

Sofonjáš vyhlašuje den soudu, mluví za Hospodina, cituje jeho výroky. Hospodin touží změnit úděl svého lidu, chce změnit smýšlení. Chce pohnout člověka, aby jednal jinak? A opravdu k tomu mají napomoci ta silná slova o zkáze všeho?

Někdo by mohl říci: prorok je fanatik, který už neví, jak by lidi pohnul, a hlásá o totální katastrofě? Proč potom ale zase o milosrdenství? To nedává smysl!

Pokud by to byly soudy Hospodina, jde z nich úzkost, nevíme, co čekat, jak se vyrovnat s měnící se náladou tvrdého Panovníka.

Může to ale také znamenat, že Hospodinova slova a jednání jsou nám nedosažitelná, Hospodin je nedostupný. Sofonjáš narušuje pevný obraz o Hospodinu. Nemůže o něm jednoznačně říct: je proti nám, ani pro nás.

Ale ani slova útěchy na pozadí proroctví o zániku všeho nás nemohou uklidnit. Hospodin se vymyká lidskému popisu. Je možné myslet si, že se prorok snaží vystihnout něco podobného? Snad.

Sofonjáš dělá ještě něco zvláštního. Dovoluje si možná zápasit s obrazem Boha, který v něm sám Bůh svými hněvivými výroky vytvořil. Je si ale jistý, že Hospodinovy výroky je třeba brát vážně, člověk má odpovědět návratem k Bohu. Člověk má před Bohem zmlknout, vzchopit se a hledat jej. Prorok si je vědom, že Hospodin může změnit svá rozhodnutí, ale také si je vědom, že člověk nemůže vytvářet vlastní plány na záchranu.

Často používá slovo „snad“. Snad se skryjete v den Hospodinova hněvu. Snad je možné najít cestu. Bůh není neměnná nadbytost. Slůvko snad vyjadřuje mnoho. Vyjadřuje pokoru proroka, vyjadřuje možnost nového směru záchrany.

Prorok doufá v záchranu.

Když se zamyslíme nad popisem Božího jednání hlouběji, může nám pomoci ještě další vysvětlení: Bůh mění své rozhodnutí od trestu smrti (rozsudek smrti) k záchraně. On jedná tak, že zachraňuje.

Člověk si na základě takové výpovědi o Bohu může uvědomit, že Hospodin sice soudí, ale dává člověku darem sebe sama, svým hněvem odsuzuje dobový společenský rozklad (Sofonjáš žil v době velkého úpadku), ale svým soucitem ovlivňuje nitro člověka. Bůh svá rozhodnutí mění ve prospěch člověka.

A tak dochází prorok k výrokům, jako je ten, který jsem slyšeli v prvním čtení. Hospodin samotný se nad lidem raduje, není někde mimo svůj lid, je uprostřed něj, doslova v jeho nitru.

Sofonjáš se domnívá, že před Hospodinovým hněvem by se dalo skrýt hledáním spravedlnosti. (Ježíš toto hledání spravedlnosti nazývá hledání Božího Království) Hospodin totiž čeká na to, aby ho lidé hledali. Aby ho hledali ne jako osobu, ale jako působení, hledání jeho projevu ve světě. Hledat BK znamená usilovat o to, aby zde vládl Bůh, a podřizovat se také této vládě.

Ve skutečnosti se nejedná o popis hrůzné vlády věřících fanatiků, základní pohnutkou je touha po obecenství s Bohem. Směr výkladu těchto proroctví může naznačit i následující vyprávění:

A na tuto skrytou naději navazuje Jan. Lidé přichází k němu a ptají se ho: co máme dělat?

Sofonjáš by řekl: hledejte právě toho Boha, který přichází zahubit a zničit! Hledejte ho tak důsledně, až se vám podaří skrýt se v něm samotném! To je výzva ke skutečné odvaze víry >> odvaha hledat naději tam, kde již žádná není. A Hospodin takovou odvahu vítá. (Sofonjáš 3:20  V onen čas vás přivedu, v ten čas vás shromáždím, dám vám jméno a chválu mezi všemi národy země, až změním váš úděl před vašimi zraky, praví Hospodin.)

Můžeme a máme zápasit o spravedlnost, o radost, o naději. To je poselství proroka Sofonjáše. Hospodin nás nechce zahubit, ale vyburcovat.

Možná podobné zápasy velmi silně vnímali lidé, kteří přicházeli právě za Janem Křtitelem. Potřebu Boží blízkosti si uvědomovali stejně zřetelně, jako proroci. A z tohoto vědomí pochází vždy otázky: jak může Hospodin dál snášet utrpení mnoha obětí lidské zloby? Soud musí přijít už brzo, pokud už nepřišel, pokud už není zde.

Ale proroci volají: ano, je zde! Ale jsme slepí, nevidíme ani soud, ani záchranu.

I Jan (stejně jako Sofonjáš) učí lidi vidět. Tak, že je nabádá, aby jednali spravedlivě, aby nešidili, aby hájili pokoru. To možná vypadá jako ne moc efektní způsob. Ale tato spravedlnost umožní, aby se rozvíjely dary, které jinak zůstanou ukryté.

Ten, kdo jedná spravedlivě je prorok. A už tato drobnost, to, že si dovolí jednat spravedlivě znamená, že na něm ulpívá cosi z Božího lesku. Lidi jej považují za mesiáše.

Není jen spravedlivý, je také pokorný, je pozorný ke znamením doby. Poznal, že mesiáš přichází a že přináší soud – protože je poslán od Hospodina.

Stejně jako Sofonjáš i Jan mluví jazykem nesmlouvavým, vyhlašuje soud, z něhož není úniku. Ježíš přijde mj. také pro to, aby pálil plevy ohněm neuhasitelným. Ale stejně jako Sofonjáš, ani Jan není jen zvěstovatelem hrůz. Soud má i druhou část. Je to zvěst přicházejícího Mesiáše. Přeneseně by se dalo říct: až teprve tam, kam se dostane Ježíš, až tam, kde je oheň a Duch, začíná skutečné křesťanství.

Lk zmiňuje oheň ještě na jiném místě. Není to zničující oheň, který Hospodin vrhá na města, kterým zatracuje a trestá, jako často trestali lidi. Hospodinův záměr je jiný. Lk popisuje ve skutcích, jak se o letnicích učedníkům ukázaly ohnivé jazyky a lidé jimi byli naplněni. Oheň je znamením velké změny. Ti, kteří mají oči k vidění a uši ke slyšení mohou uvidět, že Hospodinovo slovo je mocnější, než meč. Že je ve své podstatě soudem a zároveň milosrdenstvím.

Oheň je také výrazem Hospodinovy žárlivosti. Obraz, který chce zdůraznit, jak Bohu na svém lidu záleží. Je to vztah vášnivý, hluboký. Náš Bůh je žárlivě milující: v ohni žárlivosti jeho je pozřena celá země.

A to vše ztělesňuje J. Jeho příchod mezi nás je nadějí pro všechny, kteří se nelekají odvahy víry. Všichni, kteří touží po pokoji, po spravedlnosti, po útěše, po milosrdenství, ti všichni najednou mohou být potěšeni. Ti všichni mohou pocítit oheň radosti.

Pane, dávej nám sílu věřit,

že to s námi myslíš vážně,

že tvoje nabídka spásy je už tady,

prosíme, abychom tvé království

prožívali plně ve svém srdci,

abychom se mohli a dokázali radovat

těšit se společně z tvého jednání

Amen

Poslání

Filipským 4:4  Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se!

5  Vaše mírnost ať je známa všem lidem. Pán je blízko.