První čtení
2 Timoteovi 3:15 Od dětství znáš svatá Písma, která ti mohou
dát moudrost ke spasení, a to vírou v Krista Ježíše.
16 Veškeré Písmo pochází z
Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve
spravedlnosti,
17 aby Boží člověk byl náležitě
připraven ke každému dobrému činu.
Druhé čtení Základ kázání:
Dt 6:7 Budeš je (slova Tóry) vštěpovat svým
synům a budeš o nich rozmlouvat, když budeš sedět doma nebo půjdeš cestou, když
budeš uléhat nebo vstávat.
Kázání
Dnes je den Bible a tak bych rád připomněl při této příležitosti, jakým
způsobem hledí na Bibli Židé, lid smlouvy.
Připomínáme si Bibli, protože je nám nadějí, je nám svědectvím o zápasu
člověka s Hospodinem, svědectvím o skutcích Hospodina o vztahu člověka k Bohu.
Bible (SZ, také NZ byl psán z velké části židovskými autory) byla napsána
za mnoho generací izraelským lidem. Lidem, který bojoval s Hospodinem.
Když říkám bojoval, mám na mysli zápas Jákoba s tajemným Neznámým, jak o něm
čteme v Gn 32.
Genesis 32:27 Neznámý
řekl: "Pusť mě, vzešla jitřenka." Jákob však odvětil: "Nepustím
tě, dokud mi nepožehnáš."
28 Otázal se: "Jak se
jmenuješ?" Odpověděl: "Jákob."
29 Tu řekl: "Nebudou tě už
jmenovat Jákob (to je Úskočný), nýbrž Izrael (to je Zápasí Bůh), neboť jsi jako
kníže zápasil s Bohem i s lidmi a obstáls."
Snad bychom se ze vztahu Židovského národa k Bibli mohli něco také mi
přiučit, nebo si připomenout některé důležité aspekty, na které jsme sami
zapomněli.
Znovu se podívejme, jak mi sami přijímáme Bibli v našem každodenním
životě.
Jak tedy přistupuje pravověrný Žid k Bibli? Budeme-li hovořit o Bibli v
židovském podání, pak musíme říkat Tóra. (Tóra znamená učení - pět knih
Mojžíšových).
Velebí Hospodina za dar Tóry každý den - nejen za dary země, ale za dar
Tóry. Vykonává tak v rámci děkovných modliteb, které se modlí každý den.
„Požehnaný jsi Hospodine, Bože náš, Králi světa, jenž nám dal Zákon
pravdy a zasadil uprostřed nás život věčný.
Tóra podobně jako plody země živí a obšťastňuje lidské srdce. Tento život
věčný je vnímán jako pokrm, jako mana od Hospodina.
Dt 8,3 Pokořoval tě a nechal tě hladovět, potom
ti dával jíst manu, kterou jsi neznal a kterou neznali ani tvoji otcové. Tak ti
dával poznat, že člověk nežije pouze chlebem, ale že člověk žije vším, co
vychází z Hospodinových úst.
K tomu se odvolává Mt 4,3 Tu přistoupil pokušitel a řekl mu:
"Jsi-li Syn Boží, řekni, ať z těchto kamenů jsou chleby."4 On však odpověděl: "Je psáno: `Ne jenom
chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.´"
Jeden z židovských obrazů vyjadřujících vztah člověka k Bibli je
takovýto: Když Adam a Eva opouštěli pozemský ráj, Bůh jim jako náhradu za
strom života dal darem Tóru. Tóra se tak stala novým Edenem: nejen proto,
že ukazuje, že existence Edenu je možná, ale především proto, že stanovuje
podmínky, za nichž se může uskutečnit a za kterých do něj lze vstoupit. Tóra je
strom života - protože k němu ukazuje cestu a obsahuje jej, vyjadřuje ho a
uskutečňuje.
V jednom židovském traktátu - části talmudu - zvaném Výroky otců, který
obsahuje nejvýznamnější zásady učitelů judaismu se můžeme dočíst: Šimeon Spravedlivý říkával: Svět spočívá na třech
věcech - na Tóře, na bohoslužbě a na konání skutků milosrdenství. Ve
skutečnosti se však spíše než o tři pilíře jedná o pilíř jediný, totiž o slovo
Boží v jeho trojím nerozlučném vyjádření:
Tóra - slovo zjevené
Bohoslužba - slovo opětovně aktualizované v podobě rituálu
Skutky lásky - slovo žité, inspirující
Tyto obrazy jsou univerzální, týkají se nejen Izraele, ale každého
člověka (adam) a celého světa. Slovo Boží je
tedy nejen základem Izraele, ale všech národů a veškeré skutečnosti.
Židé čtou Tóru v synagoze v pondělí, ve čtvrtek a v sobotu kromě dnů
svátečních.
Vychází z příkazu: Dt 6:7 Budeš je (slova Tóry) vštěpovat svým
synům a budeš o nich rozmlouvat, když budeš sedět doma nebo půjdeš cestou, když
budeš uléhat nebo vstávat.
Původ této praxe je připisován Mojžíšovi. Pro člověka by měla být Tóra
stejně důležitá jako voda. Tak se komentuje text Ex 15,22-25 (Mojžíš vedl
Izraele od Rákosového moře dál. Vyšli na poušť Šúr a
táhli pouští po tři dny, aniž narazili na vodu. Tu lid proti Mojžíšovi reptal:
"Co budeme pít?"). Výklad zní takto: Když Izrael putoval po
tři dny pouští bez Tóry, počal reptat. Proto povstali prorokové a nařídili, aby
se Tóra četla o šabatu, v pondělí a ve čtvrtek, aby
lid nikdy nebyl bez čtení Tóry po tři dny za sebou.
V židovském pojetí je také teologicky zdůvodněno samotné pojmenování
Bible - Tóra.
Podle některých autorů je kořen slova Tóra j-r-h, což může také znamenat zúrodňovat,
plodit. Tóra je semeno, které plodí člověka, přivádí ho do zralého stavu, k
dospělosti. Slovo Tóra by se dalo přeložit také jako moudrost, život. - dvě z hlavních pojmenování, jež uplatnila
prvotní církev pro Ježíše:
1 Korintským 1:24 ale
pro povolané, jak pro Židy, tak pro Řeky, je Kristus Boží moc a Boží moudrost.
Jan 6:35 Ježíš jim řekl:
"Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo
věří ve mně, nikdy nebude žíznit.
Mohli bychom také říci, že Ježíš svými činy, svým vztahem k Bohu - Otci,
svým vztahem ke druhým lidem - naplňuje naprosto záměr Tóry - záměr Hospodina
(o záměru jsme přemýšleli při výkladu o stvoření člověka).
Sám Ježíš ústy apoštola Jana o sobě říká v páté kapitole: 45 Nedomnívejte se, že já budu na vás u Otce
žalovat; vaším žalobcem je Mojžíš, v něhož jste složili svou naději. 46 Kdybyste opravdu věřili Mojžíšovi, věřili
byste i mně, neboť on psal o mně.47
Nevěříte-li tomu, co on napsal, jak uvěříte mým slovům?"
Dnešní věda si láme hlavu nad tím, jestli v Bibli nacházíme nějaký střed.
Nějaký záchytný bod, kolem kterého by celá struktura Bible kroužila, centrum
celé struktury.
Mohli bychom říci, že pro nás křesťany je centrem Bible svědectví o
JK - v různých podobách. V Janově
evangeliu čteme:
Jan 5, 44 Jak byste
mohli uvěřit, když oslavujete sebe navzájem, ale slávu od samého Boha
nehledáte!
45 Nedomnívejte se, že já budu
na vás u Otce žalovat; vaším žalobcem je Mojžíš, v něhož jste složili svou
naději.
46 Kdybyste opravdu věřili
Mojžíšovi, věřili byste i mně, neboť on psal o mně.
47 Nevěříte-li tomu, co on
napsal, jak uvěříte mým slovům?"
Máme tedy povinnost onen záměr, který byl doveden k naplnění v JK hledat
i ve SZ, u Mojžíše. Záměr, který je vyjádřen ve zkratce oním budeš milovat Boha
i člověka. Nejen v Dt je toto napsáno, ale také
například v Levitiku: Lv
19:18 Nebudeš se mstít synům svého
lidu a nezanevřeš na ně, ale budeš milovat svého bližního jako sebe samého. Já
jsem Hospodin. Naplňování boží spravedlnosti, která vede k nalezení smyslu
života pro každého z nás.
Bible vede člověka k naplnění, ukazuje, kam má člověk směřovat. Tyto
mnohé ukazatele jsou zvláštním způsobem dovedeny v JK k dokonalosti.
Tedy Ježíš a Bible, můžeme říci, jsou různé aspekty božího slova.
Vzájemně se doplňují. Pro nás křesťany nejsou rozdělitelní. Nelze mluvit o JK
bez mluvení o Bibli.
Mohli bychom tedy říci: Naše víra (náš smysl života) má stát tedy na
těchto hlavních pilířích. Na víře v Boha Otce, na Kristu - jenž svědčí o Bohu
Otci, na Bibli, jež svědčí o obou.
Tóra je vnímána jako zázrak, protože by tu nemusela také být. Slunce,
které svítí by tu nemuselo také být. Před několika dny jsem náhodnou pustil
zprávy v televizi a tam bylo, že amazonské pralesy již nemají vodu, nejsou
schopny již zadržovat vodu, má to strašlivé následky - vymírání ryb, infekce,
další katastrofální sucho. Náš přístup k životu, k přírodě není přístupem
člověka, který si uvědomuje, že život je dar, zázrak, že tu nemusí být.
Tóra tu také nemusela být. Sama skutečnost nemusí být. Ale je. Zatím je.
Přemýšlejme o těchto zvláštních věcech, přemýšlejme na svých cestách až
půjdeme z kostela, když budeme pracovat, když budeme uléhat.
Radujme se - uprostřed naší nechápavosti a nedostatečnosti pochopit zcela
tyto dary - radujme se, že Bible, Tóra je.
Radujme se z tohoto zázraku.
Apoštol Pavel v listě Římanům: 15,4 říká: Všecko, co je tam psáno, bylo napsáno k
našemu poučení, abychom z trpělivosti a z povzbuzení, které nám dává Písmo,
čerpali naději.
Pomodleme se slovy stodevatenáctého žalmu, který vyjadřuje vztah člověka
k Tóře, připojme se k tomuto vyznání lidu Izraele. Snažme se opravdu hluboko
vnímat jednotlivá slova tohoto Žalmu, přemýšlejme o nich, nakolik se s nimi
umíme ztotožnit. Nakolik vyjadřují náš vnitřní vztah k Bibli.
Žalm 119:
89 Věčně, Hospodine, stojí
pevně v nebesích tvé slovo.
90 Z pokolení do pokolení trvá
tvá věrnost, upevnil jsi zemi a ta stojí.
91 Podle tvých soudů vše stojí
dodnes, to všechno jsou tvoji služebníci.
92 Kdyby mi (nám) tvůj Zákon
nebyl potěšením, dávno bych (chom) v svém pokoření
zhynul (zahynuli).
93 Na tvá ustanovení nezapomenu
(nezapomeneme) nikdy, protože mi (nám) jimi zachováváš život.
94 Tobě patřím (e), buď má
(naše) spása, na tvá ustanovení se dotazuji (-jeme).
95 Svévolníci na mě (nás)
čekají, aby mě (nás) zahubili, já (my) se snažím(-e) porozumět tvým svědectvím.
96 Vidím (e), že vše spěje k
svému konci, přikázání tvé má nekonečný prostor.
97 Jak jsem (jsme) si tvůj
Zákon zamiloval(-li)! Každý den o něm přemýšlím (-e).
98 Nad nepřátele mě (nás) činí
moudřejším tvá přikázání, navěky jsou moje (naše).
99 Jsem (jsme) prozíravější než
všichni moji (naši) učitelé, neboť přemýšlím (-e) o tvých svědectvích.
100 Rozumu jsem (jsme)
nabyl(-i) víc než starci, neboť tvá ustanovení zachovávám (-e).
101 Před každou zlou stezkou
jsem (jsme) zdržel (-li) své kroky, držel (-li) jsem (jsme) se tvého slova.
102 Neodchyluji (-eme) se od tvých soudů, neboť ty mi (nám) ukazuješ cestu.
103 Jak lahodnou chuť má, co ty
říkáš! Sladší než med je to pro má (naše) ústa.
104 Z tvých ustanovení jsem
(jsme) nabyl(-li) rozumnosti, proto nenávidím(-e) každou stezku klamu.
105 Světlem pro mé (naše) nohy
je tvé slovo, osvěcuje moji (naši) stezku.
Bloudíme Pane, hledej nás, vždyť na tvá přikázání nezapomínáme.
Pane, věříme, že vysvobozuješ, věříme, že jsi naše spása.
voláme k tobě, jak nás tomu naučil tvůj syn:
Otčenáš,
Římanům 15:
4 Všecko, co je tam psáno, bylo
napsáno k našemu poučení, abychom z trpělivosti a z povzbuzení, které nám dává
Písmo, čerpali naději.
Požehnání:
Římanům 15, 5 Bůh
trpělivosti a povzbuzení ať vám dá, abyste jedni i druzí stejně smýšleli po
příkladu Krista Ježíše,
6 a tak svorně jedněmi ústy
slavili Boha a Otce našeho Pána Ježíše Krista.
7 Proto přijímejte jeden
druhého, tak jako Kristus k slávě Boží přijal vás.
13 Bůh naděje nechť vás naplní
veškerou radostí a pokojem ve víře, aby se rozhojnila vaše naděje mocí Ducha
svatého.
33 Bůh pokoje buď se všemi
vámi.