První čtení

2 Timoteovi 3:15 Od dětství znáš svatá Písma, která ti mohou dát moudrost ke spasení, a to vírou v Krista Ježíše.

16 Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti,

17 aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu.

Druhé čtení Základ kázání:

Dt 6:7 Budeš je (slova Tóry) vštěpovat svým synům a budeš o nich rozmlouvat, když budeš sedět doma nebo půjdeš cestou, když budeš uléhat nebo vstávat.

Kázání

Dnes je den Bible a tak bych rád připomněl při této příležitosti, jakým způsobem hledí na Bibli Židé, lid smlouvy.

Připomínáme si Bibli, protože je nám nadějí, je nám svědectvím o zápasu člověka s Hospodinem, svědectvím o skutcích Hospodina o vztahu člověka k Bohu.

Bible (SZ, také NZ byl psán z velké části židovskými autory) byla napsána za mnoho generací izraelským lidem. Lidem, který bojoval s Hospodinem. Když říkám bojoval, mám na mysli zápas Jákoba s tajemným Neznámým, jak o něm čteme v Gn 32.

Genesis 32:27 Neznámý řekl: "Pusť mě, vzešla jitřenka." Jákob však odvětil: "Nepustím tě, dokud mi nepožehnáš."

28 Otázal se: "Jak se jmenuješ?" Odpověděl: "Jákob."

29 Tu řekl: "Nebudou tě už jmenovat Jákob (to je Úskočný), nýbrž Izrael (to je Zápasí Bůh), neboť jsi jako kníže zápasil s Bohem i s lidmi a obstáls."

Snad bychom se ze vztahu Židovského národa k Bibli mohli něco také mi přiučit, nebo si připomenout některé důležité aspekty, na které jsme sami zapomněli.

Znovu se podívejme, jak mi sami přijímáme Bibli v našem každodenním životě.

Jak tedy přistupuje pravověrný Žid k Bibli? Budeme-li hovořit o Bibli v židovském podání, pak musíme říkat Tóra. (Tóra znamená učení - pět knih Mojžíšových).

Velebí Hospodina za dar Tóry každý den - nejen za dary země, ale za dar Tóry. Vykonává tak v rámci děkovných modliteb, které se modlí každý den.

„Požehnaný jsi Hospodine, Bože náš, Králi světa, jenž nám dal Zákon pravdy a zasadil uprostřed nás život věčný.

Tóra podobně jako plody země živí a obšťastňuje lidské srdce. Tento život věčný je vnímán jako pokrm, jako mana od Hospodina.

Dt 8,3 Pokořoval tě a nechal tě hladovět, potom ti dával jíst manu, kterou jsi neznal a kterou neznali ani tvoji otcové. Tak ti dával poznat, že člověk nežije pouze chlebem, ale že člověk žije vším, co vychází z Hospodinových úst.

K tomu se odvolává Mt 4,3 Tu přistoupil pokušitel a řekl mu: "Jsi-li Syn Boží, řekni, ať z těchto kamenů jsou chleby."4 On však odpověděl: "Je psáno: `Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.´"

Jeden z židovských obrazů vyjadřujících vztah člověka k Bibli je takovýto: Když Adam a Eva opouštěli pozemský ráj, Bůh jim jako náhradu za strom života dal darem Tóru. Tóra se tak stala novým Edenem: nejen proto, že ukazuje, že existence Edenu je možná, ale především proto, že stanovuje podmínky, za nichž se může uskutečnit a za kterých do něj lze vstoupit. Tóra je strom života - protože k němu ukazuje cestu a obsahuje jej, vyjadřuje ho a uskutečňuje.

V jednom židovském traktátu - části talmudu - zvaném Výroky otců, který obsahuje nejvýznamnější zásady učitelů judaismu se můžeme dočíst: Šimeon Spravedlivý říkával: Svět spočívá na třech věcech - na Tóře, na bohoslužbě a na konání skutků milosrdenství. Ve skutečnosti se však spíše než o tři pilíře jedná o pilíř jediný, totiž o slovo Boží v jeho trojím nerozlučném vyjádření:

Tóra - slovo zjevené

Bohoslužba - slovo opětovně aktualizované v podobě rituálu

Skutky lásky - slovo žité, inspirující

Tyto obrazy jsou univerzální, týkají se nejen Izraele, ale každého člověka (adam) a celého světa. Slovo Boží je tedy nejen základem Izraele, ale všech národů a veškeré skutečnosti.

Židé čtou Tóru v synagoze v pondělí, ve čtvrtek a v sobotu kromě dnů svátečních.

Vychází z příkazu: Dt 6:7 Budeš je (slova Tóry) vštěpovat svým synům a budeš o nich rozmlouvat, když budeš sedět doma nebo půjdeš cestou, když budeš uléhat nebo vstávat.

Původ této praxe je připisován Mojžíšovi. Pro člověka by měla být Tóra stejně důležitá jako voda. Tak se komentuje text Ex 15,22-25 (Mojžíš vedl Izraele od Rákosového moře dál. Vyšli na poušť Šúr a táhli pouští po tři dny, aniž narazili na vodu. Tu lid proti Mojžíšovi reptal: "Co budeme pít?"). Výklad zní takto: Když Izrael putoval po tři dny pouští bez Tóry, počal reptat. Proto povstali prorokové a nařídili, aby se Tóra četla o šabatu, v pondělí a ve čtvrtek, aby lid nikdy nebyl bez čtení Tóry po tři dny za sebou.

V židovském pojetí je také teologicky zdůvodněno samotné pojmenování Bible - Tóra.

Podle některých autorů je kořen slova Tóra j-r-h, což může také znamenat zúrodňovat, plodit. Tóra je semeno, které plodí člověka, přivádí ho do zralého stavu, k dospělosti. Slovo Tóra by se dalo přeložit také jako moudrost, život. - dvě z hlavních pojmenování, jež uplatnila prvotní církev pro Ježíše:

1 Korintským 1:24 ale pro povolané, jak pro Židy, tak pro Řeky, je Kristus Boží moc a Boží moudrost.

Jan 6:35 Ježíš jim řekl: "Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mně, nikdy nebude žíznit.

Mohli bychom také říci, že Ježíš svými činy, svým vztahem k Bohu - Otci, svým vztahem ke druhým lidem - naplňuje naprosto záměr Tóry - záměr Hospodina (o záměru jsme přemýšleli při výkladu o stvoření člověka).

Sám Ježíš ústy apoštola Jana o sobě říká v páté kapitole: 45 Nedomnívejte se, že já budu na vás u Otce žalovat; vaším žalobcem je Mojžíš, v něhož jste složili svou naději. 46 Kdybyste opravdu věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně, neboť on psal o mně.47 Nevěříte-li tomu, co on napsal, jak uvěříte mým slovům?"

Dnešní věda si láme hlavu nad tím, jestli v Bibli nacházíme nějaký střed. Nějaký záchytný bod, kolem kterého by celá struktura Bible kroužila, centrum celé struktury.

Mohli bychom říci, že pro nás křesťany je centrem Bible svědectví o JK - v různých podobách. V Janově evangeliu čteme:

Jan 5, 44 Jak byste mohli uvěřit, když oslavujete sebe navzájem, ale slávu od samého Boha nehledáte!

45 Nedomnívejte se, že já budu na vás u Otce žalovat; vaším žalobcem je Mojžíš, v něhož jste složili svou naději.

46 Kdybyste opravdu věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně, neboť on psal o mně.

47 Nevěříte-li tomu, co on napsal, jak uvěříte mým slovům?"

Máme tedy povinnost onen záměr, který byl doveden k naplnění v JK hledat i ve SZ, u Mojžíše. Záměr, který je vyjádřen ve zkratce oním budeš milovat Boha i člověka. Nejen v Dt je toto napsáno, ale také například v Levitiku: Lv 19:18 Nebudeš se mstít synům svého lidu a nezanevřeš na ně, ale budeš milovat svého bližního jako sebe samého. Já jsem Hospodin. Naplňování boží spravedlnosti, která vede k nalezení smyslu života pro každého z nás.

Bible vede člověka k naplnění, ukazuje, kam má člověk směřovat. Tyto mnohé ukazatele jsou zvláštním způsobem dovedeny v JK k dokonalosti.

Tedy Ježíš a Bible, můžeme říci, jsou různé aspekty božího slova. Vzájemně se doplňují. Pro nás křesťany nejsou rozdělitelní. Nelze mluvit o JK bez mluvení o Bibli.

Mohli bychom tedy říci: Naše víra (náš smysl života) má stát tedy na těchto hlavních pilířích. Na víře v Boha Otce, na Kristu - jenž svědčí o Bohu Otci, na Bibli, jež svědčí o obou.

Tóra je vnímána jako zázrak, protože by tu nemusela také být. Slunce, které svítí by tu nemuselo také být. Před několika dny jsem náhodnou pustil zprávy v televizi a tam bylo, že amazonské pralesy již nemají vodu, nejsou schopny již zadržovat vodu, má to strašlivé následky - vymírání ryb, infekce, další katastrofální sucho. Náš přístup k životu, k přírodě není přístupem člověka, který si uvědomuje, že život je dar, zázrak, že tu nemusí být.

Tóra tu také nemusela být. Sama skutečnost nemusí být. Ale je. Zatím je.

Přemýšlejme o těchto zvláštních věcech, přemýšlejme na svých cestách až půjdeme z kostela, když budeme pracovat, když budeme uléhat.

Radujme se - uprostřed naší nechápavosti a nedostatečnosti pochopit zcela tyto dary - radujme se, že Bible, Tóra je. Radujme se z tohoto zázraku.

Apoštol Pavel v listě Římanům: 15,4 říká: Všecko, co je tam psáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom z trpělivosti a z povzbuzení, které nám dává Písmo, čerpali naději.

Pomodleme se slovy stodevatenáctého žalmu, který vyjadřuje vztah člověka k Tóře, připojme se k tomuto vyznání lidu Izraele. Snažme se opravdu hluboko vnímat jednotlivá slova tohoto Žalmu, přemýšlejme o nich, nakolik se s nimi umíme ztotožnit. Nakolik vyjadřují náš vnitřní vztah k Bibli.

Žalm 119:

89 Věčně, Hospodine, stojí pevně v nebesích tvé slovo.

90 Z pokolení do pokolení trvá tvá věrnost, upevnil jsi zemi a ta stojí.

91 Podle tvých soudů vše stojí dodnes, to všechno jsou tvoji služebníci.

92 Kdyby mi (nám) tvůj Zákon nebyl potěšením, dávno bych (chom) v svém pokoření zhynul (zahynuli).

93 Na tvá ustanovení nezapomenu (nezapomeneme) nikdy, protože mi (nám) jimi zachováváš život.

94 Tobě patřím (e), buď má (naše) spása, na tvá ustanovení se dotazuji (-jeme).

95 Svévolníci na mě (nás) čekají, aby mě (nás) zahubili, já (my) se snažím(-e) porozumět tvým svědectvím.

96 Vidím (e), že vše spěje k svému konci, přikázání tvé má nekonečný prostor.

97 Jak jsem (jsme) si tvůj Zákon zamiloval(-li)! Každý den o něm přemýšlím (-e).

98 Nad nepřátele mě (nás) činí moudřejším tvá přikázání, navěky jsou moje (naše).

99 Jsem (jsme) prozíravější než všichni moji (naši) učitelé, neboť přemýšlím (-e) o tvých svědectvích.

100 Rozumu jsem (jsme) nabyl(-i) víc než starci, neboť tvá ustanovení zachovávám (-e).

101 Před každou zlou stezkou jsem (jsme) zdržel (-li) své kroky, držel (-li) jsem (jsme) se tvého slova.

102 Neodchyluji (-eme) se od tvých soudů, neboť ty mi (nám) ukazuješ cestu.

103 Jak lahodnou chuť má, co ty říkáš! Sladší než med je to pro má (naše) ústa.

104 Z tvých ustanovení jsem (jsme) nabyl(-li) rozumnosti, proto nenávidím(-e) každou stezku klamu.

105 Světlem pro mé (naše) nohy je tvé slovo, osvěcuje moji (naši) stezku.

Bloudíme Pane, hledej nás, vždyť na tvá přikázání nezapomínáme.

Pane, věříme, že vysvobozuješ, věříme, že jsi naše spása.

voláme k tobě, jak nás tomu naučil tvůj syn:

Otčenáš,

Římanům 15:

4 Všecko, co je tam psáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom z trpělivosti a z povzbuzení, které nám dává Písmo, čerpali naději.

Požehnání:

Římanům 15, 5 Bůh trpělivosti a povzbuzení ať vám dá, abyste jedni i druzí stejně smýšleli po příkladu Krista Ježíše,

6 a tak svorně jedněmi ústy slavili Boha a Otce našeho Pána Ježíše Krista.

7 Proto přijímejte jeden druhého, tak jako Kristus k slávě Boží přijal vás.

13 Bůh naděje nechť vás naplní veškerou radostí a pokojem ve víře, aby se rozhojnila vaše naděje mocí Ducha svatého.

33 Bůh pokoje buď se všemi vámi.